Bible

1 A jak Šalomoun skončil s budováním domu Hospodinova a domu králova a vší Šalomounovy tužby, již uskutečnit si přál, stalo se, 2 že se Šalomounovi po druhé ukázal Hospodin, jako se mu ukázal v Giveónu; 3 i řekl k němu Hospodin: Uslyšel jsem tvou modlitbu a tvou snažnou prosbu, jíž ses před mou tváří doprošoval přízně; posvětil jsem tento dům, jejž jsi zbudoval, vložením tam svého jména navždy, i budou tam po všechny dni mé oči i mé srdce. 4 A ty, jestliže budeš před mou tváří chodit, jako chodil Dávid, tvůj otec, v poctivosti srdce a v upřímnosti k jednání podle všeho, co jsem rozkázal, budeš dbát mých ustanovení a mých předpisů, 5 pak budu navždy utvrzovat trůn tvého kralování nad Isráélem podle toho, co jsem k Dávidovi, tvému otci, promluvil výrokem: Nebude ti nikdo vytínán z trůnu Isráélova; 6 jestliže se nicméně budete od vracet, vy a neb vaše děti, od následování mne, a nebudete dbát mých rozkazů, ustanovení, jež jsem předložil vaší tváři, nýbrž budete odcházet a sloužit jiným bohům a klanět se jim, 7 pak budu Isráéle vytínat z povrchu tváře půdy, již jsem jim dal, a dům, jejž jsem posvětil svému jménu, budu zavrhovat zpřed své tváře a Isráél bude mezi všemi národnostmi za přísloví a k posměchu; 8 a tento dům bude vrchol: Každý přecházející mimo něj se bude hrozit a bude syčet, i budou říkat: Proč Hospodin takto učinil této zemi a tomuto domu? 9 A budou říkat: Protože Hospodina, svého Boha, jenž vyvedl jejich otce ze země Egypta, opustili a chytili se jiných bohů a jali se jim klanět a jim sloužit; proto na ně Hospodin přivedl všechno toto neštěstí. 10 A po uplynutí dvaceti let, kdy Šalomoun zbudoval dva domy, dům Hospodinův a dům krále 11 (přičemž Chírám, král Córu, Šalomouna podporoval dřívím cedrů a dřívím cypřišů a zlatem podle všeho jeho přání ), se stalo, že tehdy dával král Šalomoun Chírámovi dvacet měst v zemi Gálílu; 12 a když Chírám vyšel z Córu podívat se na ta města, jež mu Šalomoun dal, nebyla v jeho očích vyhovující, 13 i řekl: Co jsou toto za města, jež jsi mi dal, můj bratře? Dává se jim tedy až po tento den název země Kávúl. 14 A Chírám poslal králi sto a dvacet kikkárů zlata. 15 A toto je zpráva o robotnících, jež král Šalomoun odváděl k budování domu Hospodinova a domu svého a Milló a zdi Jerúsaléma a Chácóru a Megidda a Gezeru. 16 (Farao, král Egypta, vystoupil a Gezeru dobyl a spálil jej ohněm a Kenaaního, obyvatele města, pozabíjel a dal je věnem své dceři, ženě Šalomounově.) 17 A Šalomoun vybudoval Gezer a dolní Béth-Chórón 18 a Baaláth a Támár v pustině v zemi 19 a všechna města skladišť, jež Šalomoun měl, a města vozů a města jezdců a Šalomounovu tužbu - co zatoužil budovat - v Jerúsalémě a v Levánónu a ve vší zemi jeho vlády. 20 Všechen lid, jenž pozůstával z Emórího, Chittího, Perizzího, Chivvího a Jevúsího, ty, kteří ne byli z dětí Isráélových, 21 jejich syny, kteří po nich pozůstali v zemi, jež synové Isráélovi nedokázali učinit odevzdanými, a no, ty Šalomoun odváděl za nevolníky robotující až po tento den. 22 Ze synů Isráélových však Šalomoun za nevolníky nedával, nýbrž oni byli bojovníky a jeho služebníky a jeho veliteli a jeho důstojníky a veliteli jeho vozů a jeho jezdců. 23 Toto byli vedoucí správců, kteří byli nad prací pro Šalomouna, padesát a pět set těch, již měli moc nad lidem, nad činnými v práci. 24 Jen co dcera faraonova vystoupila z města Dávidova do svého domu, jejž jí zbudoval; tehdy vybudoval Milló. 25 A Šalomoun třikrát v roce vznášel vzestupné oběti a oběti pokojných hodů na oltáři, jejž Hospodinu zbudoval, a zakuřoval při tom, jenž byl před tváří Hospodinovou. Tak dohotovil dům. 26 A král Šalomoun zřídil loďstvo v Ecjón-Geveru, jenž je u Élóthu na pobřeží moře Rákosí v zemi Edóma, 27 a Chírám s loďstvem poslal své služebníky, lodníky znalé moře, se služebníky Šalomounovými; 28 i přibyli do Ófíru a vzali odtamtud zlato, čtyři sta a dvacet kikkárů, jež přinesli ke králi Šalomounovi.